Bez nohou do Sněmovny. „Zpátky bych je už ani nechtěla,“ říká Brzobohatá

Její život by vydal na román, jak sama říká, těžko by se ale žánrově zařazoval. Prý možná science fiction. Před sedmi lety přišla o obě nohy, řadu měsíců se z toho „sbírala“, pak se učila pohybovat na umělých nohou.

Ve volbách to ale dotáhla až do Poslanecké sněmovny. Andrea Brzobohatá (za ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz otevřeně přiznala, že zpátky by už nohy ani nechtěla, jak je doma nabíjí a že ji Sněmovna kvůli politikaření zklamala.

video

Otce nikdy nepoznala, matka jí zemřela v devíti letech. Andreu Brzobohatou vychovávali prarodiče a příbuzní. Největší smůlu si ale vybrala až mnohem později, krátce poté, co se jí narodilo druhé dítě. Přítel ji opustil a z výletu do Krkonoš ji odvezla sanitka. Diagnóza byla neúprosná – meningitida, tedy zánět mozkových blan. Pět týdnů o sobě nevěděla.


„Probudila jsem se po pěti týdnech v Brně. Byla jsem celá ofačovaná, nemohla jsem se pohnout. V těch pěti týdnech jsem měla hrozný halucinace, takový živý, myslela jsem si, že moje děti nežijí. Když za mnou pak přišla dcera, tak jsem nevěděla, co se děje. Netušila jsem ani, že nemám nohy,“

vypráví o zvratu ve svém životě, který se odehrál v roce 2010.


Ustavující schůze Sněmovny: Poslankyně Brzobohatá (ANO) přišla o berlích. | ČTK


Lékaři jí kvůli otravě krve museli postupně amputovat nohy, skončila jen s pahýly bez kolen. Ohroženy byly i ruce, ty se ale lékařům nakonec podařilo zachránit. Brzobohatou ale čekaly desítky plastik. „Mám za sebou asi 60 plastik, protože vám ta bakterie vyžírá tu kůži,“ popsala.

„Vím, že je hrozné, že to řeknu zdravým lidem, ale to, že jsem přišla o nohy, vidím jako velké plus. Posunula jsem se úplně někam jinam. Kdyby mi někdo dneska nabízel nohy, já už bych je zpátky ani nechtěla,“ hlásí odhodlaně.

Po Sněmovně se hodlá pohybovat o berlích, protože je šťastná, že může chodit. Vozík má ale v pohotovosti. „Když přijdu domů, tak samozřejmě první co, tak jdu do koupelny, tam postavím své nohy a dám je do nabíječky. Doma jezdím na vozíku. Mezi lidmi málokdy,“ přiznala.

 „Nohy ukazovat budu“

Kvůli odhalování bionických protéz, s čímž nemá Brzobohatá problém, se dokonce obrátila na odborníka na etiketu Ladislava Špačka. Ptala se ho, zda je do Sněmovny vhodné nosit například sukně nebo společenské kraťasy. Ten jí to nedoporučil. Berzobohatá to ale považuje za zastaralý názor a na letní garderóbu už se těší.

„Docela mě překvapilo, že odepsal, že bych to neměla dělat, protože bych přiváděla kolegy do rozpaků. Já si myslím, že tenhle názor je zastaralý. V ČR je 1,2 milionu handicapovaných lidí a já si myslím, že když ukážu, že mám handicap i ve Sněmovně, že to spoustu lidí může nakopnout,“ míní. „Pořád je lepší ukázat bionické nohy, než tam sedět v maskáčích,“ dodala.


 Brzobohatá se nebojí chodit v sukni, šatech či šortkách. Praktikovat to hodlá i v Poslanecké sněmovně. | Archiv Andrey Brzobohaté

Bezbariérová Sněmovna
Brzobohatá navíc jako první otestuje bezbariérové přístupy do Sněmovny. Na chodbách zde totiž často narazíte na několik schodů, i ty s bionickými protézami poslankyně za ANO zvládne, i když pomalu a s obtížemi.

Na zasedání poslaneckého klubu navíc musí do protější budovy vzdálené několik desítek metrů. „Máme kanceláře ve Sněmovní 1, což je do Sněmovní 4, kde zasedá parlament, docela daleko. Je tam cesta, kde jsou dlažební kostky. Po tom se špatně chodí, navíc je to z kopce, v zimě to bude asi masakr,“ popsala. Zatímco jiní vzdálenost chvatně přeběhnou, Brzobohatá se přesouvá autem. A tak jí cesta trvá i kvůli objíždění budovy několik minut.

V Senátu oproti tomu mají s handicapovanými zákonodárci zkušenosti. Na vozíku se tam pohybuje už od roku 2000 Daniela Filipiová (ODS), několik let po chodbách chodil také nevidomý senátor Milan Pešák (ODS).

 

Autor: Zuzana Štíchová 

zdroj:   BLESK cz